• Aktuality

Aktuality

6. února 2020

B O L E S T


Ředitel Ústavu pro dějiny umění FF UK PhDr. Richard Biegel, Ph.D.

ředitel Ústavu dějin umění Akademie věd ČR, doc. PhDr. Tomáš Winter, Ph.D.

a studenti 2. ročníku doktorského studia Ústavu pro dějiny umění FF UK


zvou na interdisciplinární konferenci studentů magisterských a doktorských programů, která se uskuteční ve středu 20. 5. 2020 v prostorách Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky, Husova 4, Praha 1.


Konference je určena studentům magisterských a doktorských studijních programů širokého spektra různých vědeckých oborů. Konferenčním jazykem je čeština.


Abstrakty v rozsahu maximálně 1 500 znaků pro příspěvek o délce 20 minut s uvedením jména, titulu, studovaného oboru a ročníku autora posílejte na mail: konference.udu2020@email.cz do 10. 3. 2020. Vyrozumění o přijetí na konferenci bude zasláno do 20. 3. 2020. Po skončení konference budou vybrané příspěvky a anotace publikovány v časopise Univerzity Karlovy Studia Historiae Artium


Fyzická bolest je definována jako nepříjemný senzorický a emocionální zážitek, který je spojený se skutečným nebo potenciálním poškozením tkáně, a vyvinula se jako obranný mechanismus, který upozorňuje na nebezpečí zranění či smrti. Psychickou bolestí je míněn nepříjemný až nesnesitelný pocit duševní trýzně, jenž ve svém extrému může vést dokonce k sebevražednému jednání. Bolest je společná všem živým organismům, je nedílnou součástí jejich života a právě fyziologická reakce na bolest představuje nejniternější a nejsilnější nepodmíněnou reakci organismu. Naopak necitlivost na bolest je další deprimující extrém. Bolest ale může být ukazatel, má obrannou a výstražnou funkci, může směřovat k jádru problému, poukazovat na možnosti řešení, má potenciál napomoci ozdravnému procesu. Bolest tedy může být i pozitivně vymezena, nebo může působit jako pozitivní stimul pro další vývoj. Důležitým faktorem bolesti je její nezměřitelnost, nepopsatelnost, svým způsobem neuchopitelnost a nedefinovatelnost. Její měření je objektivně nemožné a vždy závislé na individuálním vnímání v konkrétním čase a prostoru. Bolest je také nepřenosná, nelze se o ni fyzicky, ani psychicky podělit. A zde, v této iritující a dráždivé charakteristice, se právě otevírá široký prostor pro vědecké i humanitní obory, které se jejím popisem, klasifikací, analýzou, simulací, napodobením, kauzalitou, ale i potlačením, popřením nebo vyvoláním či vystupňováním dlouhodobě zabývají.


Tělesná i duševní bolest doprovází nejen samotné tvůrce, a to progresivní i průměrné, ale také jejich propagátory, obdivovatele i kritiky, členy jejich rodiny a přátele, kolegy, žáky či nejširší okolí a může představovat zásadní životní či tvůrčí vzpruhu nebo znamenat balancování na hraně zoufalství. Fenomén bolesti s sebou nepřináší také pouze bolest individuální - ať už tvůrčí či existenciální, stres, neklid, odříkání, nemoc a s ní bolest akutní nebo chronickou, či reakci na přítomnost smrti - ale také bolest jako obecný, celospolečenský jev, odezvu na tíživý vývoj dějin či náladu ve společnosti.


Bolest propojuje jednotlivé obory lidské činnosti - umění s psychologií, medicínu s filozofií - a mapuje tak věčný boj člověka proti ní. Je synonymem strasti a jejím protipólem či negativem je tedy slast, štěstí - společně tyto protiklady vytváří hru světla a stínu nejen v umění a literatuře, ale přeneseně i historii, od mystického prožívání bolesti a jeho opakujících se vizualizací, utrpení Krista, světic a světců prostupující náboženské umění od raného středověku až po sexuální fetišizovanou bolest přinášející v moderním světě stimulační mentální uvolnění. Spolu s proměňující se dobou se mění i způsob, jakým je bolest přijímána a vnímána a také jaká role je jí přisuzována. Cílem této konference je snaha o otevření co nejpestřejšího okruhu témat a způsobu jejich zpracování pro studenty magisterských a doktorandských studijních programů. Obecně volené téma konference umožňuje přípravu konferenčních příspěvků v oblasti dějin vizuálního umění, hudební či divadelní vědy, literatury, kulturní historie, teologie, gender studies, psychologie, estetiky, antropologie, filozofie, neurologie, atd.





Sdílet na:  
Váš názor
Kontakty

Magisterský studijní program Genderová studia

Fakulta humanitních studií

Univerzita Karlova

Pátkova 2137/5

182 00 Praha 8 - Libeň

tel. +420 224 271 451


Magdaléna Zíková, M.Ed., tajemnice studijního programu

kancelář: 2.40

e-mail:

Konzultační hodiny:

po domluvě e-mailem


Všechny kontakty


Jak k nám